10. 11. 2020
Jak na třídění separovaného sběru? I odpadky mohou vytápět Prahu
V systému dálkového vytápění, který zahrnuje kogenerační jednotky (elektrárna a teplárna v jednom), výměníky a rozvodné potrubí, je Praha světovým šampionem. Celkově Češi spotřebují z takového zdroje 12 terawatthodin tepla, což je více než v Itálii či Rakousku a skoro stejně jako v mnohem lidnatější Francii.
Také v připojení na procento domácností jsme vpředu. Sever je v tomto ukazateli sice obecně mnohem lepší než jih (potřebuje až trojnásobek tepla na metr čtvereční), ale přesto jsme daleko před zeměmi Beneluxu a také před Německem, Rakouskem či Maďarskem, se v jedné linii se Slovenskem a Polskem.
Jedničkou je Kodaň
V Česku je celkem 10 tisíc kilometrů tepelných sítí, z toho v Praze 700 kilometrů. Teplárny ročně pošlou do čtvrt milionu domácností v hlavním městě (v celé republice 1,5 milionu) 3,3 terawatthodin tepla. Hlavním zdrojem 34 kilometrů vzdálená elektrárna Mělník, takže při spalování uniká v Praze minimum škodlivých látek. Do sítě je každoročně připojeno 4500 nových domácností.
Nejrozvinutějším městem v regionu je Vídeň, jejíž dálkové rozvody čítají 1250 kilometrů a distribuuje 5,5 TWh tepla ročně. Podíl na zásobování teplem je 40 % (v Praze 35 %) a obsluhuje 420 tisíc domácností. Vzhledem k rozloze a počtu obyvatel v obou metropolích se nejedná o velký rozdíl. Tržní podíl teplárenských tepen ve Vídni se ovšem prudce rozvíjí a v roce 2040 má dosáhnout 55 %.
Absolutním šampionem v Evropské unii je ovšem Kodaň, jejíž teplárenské tepny dosahují délky 1500 km a zajišťují dodávky tepla pro 98 % budov ve městě. Celý systém distribuuje 10 TWh tepla, které navíc pochází téměř výhradně z odpadů a biomasy. Kodaň začala budovat soustavu dálkového vytápění již začátkem 20. století jako první na světě, Praha na sebe ale na přelomu 20. a 30. let nenechala dlouho čekat.
Praha má plán
Dálkové vytápění představuje největší naději pro EU v dosažení jejích klimatických cílů, protože topení se podílí až 50 procenty na celkové energetické spotřebě. Hlavní strategií je přechod na obnovitelné zdroje, přičemž Praha má svůj vlastní plán, jak zužitkovat odpadní vodu - jak jsme popsali zde. Vídeň či Mnichov sázejí na geotermální zdroje, neboť pod městy se nacházejí brakická jezera o teplotě 100 stupňů).
Střední Evropa je sice stále do značné míry závislá na fosilních palivech, avšak rozvinutý systém třetí a dalších generací umožňuje kombinovat paliva a zdroje. Spolu s lepší izolací nových budov je sítí dálkového vytápění nejúčinnější strategií pro budoucí boj s klimatickou změnou.
red
Sdílet
